Cesty Yuhůovy > Indie 2012 > rezervace Bhadra

Tygří rezervace bez tygrů

Jeli jsme schválně do rezervace Bhadra, protože tu má být tygří rezervace. Ale prý se dají pozorovat jenom v červnu a červenci, když jsou deště. Smůla. Jenom náhodou jsme pak cestou od vodopádu našli v lateritu zvláštní velké stopy s drápky.

Chrám v Beluru

Postavený ve dvanáctém století, hinduistický. Krásná podívaná. Chrám je relativně malý a docela turisticky navštěvovaný. Nebylo to úplně cestou, ale tahle zajížďka za hezkou atmosféru před západem slunce stála za to.

Hodiny na cestách autobusem

Při plánování ty vzdálenosti na mapě tak šíleně nevypadaly, ale spoustu času trávíme přejížděním autobusy. Průměrnou rychlost busu jsme spočítali asi na 20 km v hodině, protože hodně čeká na autobusových nádražích na špatných jihoindických silnicích a v husté městské dopravě jezdí prostě pomalu. Když se rozjede, umí jet tak šedesátkou, ale většinou se právě ani moc nerozjede.

Busta z chrámu na kopci

Tuhle zlatou bustu jsme vyfotili uvnitř jednoho chrámu na kopci v oblasti Bhadra. Je to takový kvíz pro znalce české historie: copak vám to připomíná?

Chrám na kopci

Hinduistický chrám na jednom z nejvyššího kopců oblasti Bhadra. Z jednoho místa schodiště byl zvláště fotogenický. V chrámu, který měl úplně nahoře střechu z vlnitého plechu, zpíval starší pán a při zpěvu opečovával oltář. Pak ho zavolala manželka, tak oltář opečovávat přestal. a na chvíli jsme v chrámu, který vypadal skoro jako malá tělocvična s velkými hodinami, zůstali meditovat sami.

Pepř z pepřovníku

Měl jsem velkou radost, když jsme při projíždění národního parku B... (jméno si teď nevzpomenu) náhodou na procházce objevili pepřovník. Ona je to tady v horách asi celkem běžná kytka, ale potěší. Natrhal jsme si trochu a pár kuliček sežral. Chutná to jako marinovaný zelený pepř, jenom víc voní.

Kvetoucí kávovník

Nádherně voní. Vůbec to nepřipomíná kávu.

Idli

Jídlo, které mám problém přiblížit. Je to taková nadýchaná ... placka nebo knedlík, asi z rýžové mouky. Drolí se, trochu. Jako skoro všechno se podává s červenou páivou a bílou jinak pálivou omáčkou. A jako všechno tady se jí pravou rukou.

Tento exemplář Idli stál asi 6 Kč. Servírováno před zavíračkou ve tři čtvrtě na dvanáct kdesi v Čikmagluru na autobusovém nádraží.

Kterak nejde psát moc souvisle

Tady v Indii se moc nedá uplatnit ten způsob blogování, jak jsem si ho usmyslel. Nejsou tu totiž wifi. Takže jsem se už přes dva dny nepřipojil a ani teď nevím, kdy vlastně tenhle příspěvek odešlu. Všechny příspěvky sice píšu off-line, dávám k odeslání a odesílám teprve ve chvíli, kdy jsem připojený, ale nemám kontrolu nad tím, jak se potom seřadí. Všechny se odešlou najednou a Posterous si je nějak (asi náhodně) poskládá podle toho, ve kterou sekundu mu který příspěvek z dávky dorazil. Z toho plyne, že pokud toho mám už k odeslání moc, tak se potom příspěvky ve várce na webu různě náhodně přeházejí. Nevýhoda Posterous (nikoli jediná). A jak toho nechci mít moc, tak mě to demotivuje od psaní.

Beztak popojíždíme a navštěvujeme různá místa tady v jižní Indii takovým tempem, že jsem na psaní za ty dva dny ani jednou nepomyslel. Tak jenom lehce před spaním ještě proberu fotky.

Pica v Mysore

Na lístku byla sýrová pizza. Jeroným do toho šel a přinesli mu velmi nápaditě servírovaný kus.

Byla výborná. Složení je běžná obilná placka politá sladkým wustr kečupem, posypaná sýrem a protažená mikrovlnkou. Dali jsme si to pak ještě jednou. 

Cesty Yuhůovy: Turecko - Maroko - Indie - Portugalsko - Rozcestník a kontakt