Díly Turecka: Trabzon - okolí
Rize - Kackar, Kars, Ani -
Ararat, Van - podél
syrské hranice
Počtvrté do Turecka
April 9 2011, 1:10 PM
Ještě v pondělí se mi do Turecka vlastně vůbec nechtělo. Těšil
jsem se sem celý rok, loni mi jarní vandr nevyšel. Tak jsem si
naplánovanou trasu uložil do mysli a naplánoval cestu z Trabzonu do Vanu na
duben 2011. Duben přišel a já jsem najednou s překvapením zjistil, že
se mi nechce opustit slunnou Prahu, po které se dá jezdit na kole,
chodit na koncerty nebo zpívat s kamarády. A že se mi nechce platit
letenku, která teď do Trabzonu stojí víc než do Dílí.
Dumal jsem nad thy.com, jestli jako jo, nebo ne, nálada blbá.
Zvrat nastal ve chvíli, kdy jsem letenku odkliknul. Yuhů! Najednou
jsem se začal těšit, jak už nebylo co řešit. Jasný plán, prostě se balí
a jede. Takže teď do Trabzonu.
Trabzon večer
April 11 2011, 12:17 PM
Vystoupil jsem z dolmuşe do úplné tmy. Nikde žádné světlo.
Přitom jsem byl ve městě a to město bylo plné lidí. V otevřených obchůdcích
v uličkách spěachali nakupující a
Trabzon normálně žil, jak je to
v tureckých městech večer zvykem. Nemohl jsem se v té tmě
zorientovat. V některých krámcích svítili svíčkami, někde se lidé scházeli u
hořících pecí v pekárnách pide. U Burger Kingů roztáčeli dieslový agregát
a mně teprve v tu chvíli došlo, že v celém bloku jenom vypadnul proud.
Ale lidé tady v Trabzonu jsou asi zvyklí na výpadky proudu, byli v
pohodě.
Cestou do centra Trabzonu na Atatürkovo náměstí (jak jinak)
jsem si na zadním sedadle povídal se zdejší studentkou angličtiny. Je z
Istanbulu, ale do tam ji na univerzitu nevzali, protože neměla
tak dobré studijní výsledky. Musím říct, že na studentku angličtiny
neměla angličtinu moc dobrou, takže to chápu, že musí na horší
univerzitu do Trabzonu. Stačila mi říct, že v Trabzonu je stejně draho jako v
Istanblulu, a poskytla mi ještě pár dalších důležitých
informací. Bylo to velmi milé setkání, řekl jsem jí, jak si vážím, že mě tu
někdo srozumitelně potkal.
Vzhledem k únavě a ke stavu počasí jsem musel najít hotel. Je
jich tu naštěstí spousta a konkurují si, takže bydlím za 15 TL na noc.
Naneštěstí se počasí ještě zhoršuje, takže vážně uvažuju, že tu
zůstanu pod střechou o den déle.
Hava tahmini, asi
April 12 2011, 1:53 AM
Ještě jsem nepřišel na to, jak se turecky řekne předpověď
počasí. Docela rád bych se dozvěděl, co mě v příštích dnech tady na
severovýchodě Turecka čeká. Zatím mám zkušenost, že se česká i
turecká předpověď krutě netrefila. Od pondělí se mělo převažující jižní
studené proudění zastavit a mělo začít být hezky. Inu, brrrr,
nezačalo. Prší a zima jak v morně. Ano, v Trabzonu má často
pršet, ale takhle hustě?
Zdá se nyní jisté, že jsem si katastrofálně špatně sbalil.
Vzal jsem si svou typickou bulharskou / tureckou výbavu, se kterou jezdím
od května do září, a doufal jsem, že tady v Turecku bude nějak tak,
jak si pamatuju dubnové počasí před třemi roky. Tedy krásně až
vedro. Dneska jsem po pamětihodnostech Trabzonu procoural celý den,
pěkně jsem zmoknul a promrznul.
Teď už tedy vím, že jsem si měl vzít pořádné boty (mám
vzdušné elfí botasky), dlouhé kalhoty a lepší pršiplášť než je moje
cyklistická větrovka. Můžu si samozřejmě něco dokoupit, ale nechci to něco
za týden zase zahazovat, až budu v parné východní Anatolii naříkat
nad tíhou batohu. Hm, to je dilema. Asi si takhle koupím a pak
zahodím aspoň deštník. Žďárák, který bych opravdu potřeboval na spaní v
lese (a který bych nezahodil), tady samozřejmě neseženu.
Hm, v Karsu sněžení. Pěkná předpověď, trochu jiná, než jak
jsem ji viděl v pátek. Dostal jsem se konečně na net. Uploaduju zápisky
a asi přehodnotím plány. Zítra jsem chtěl spát někde v lese u kláštera
Sumela, ale v tomhle počasí by to byla i s mým dobrým spacákem
pěkná hloupost. Spíš se zase vrátím na noc do Trabzonu. Vůbec nevím,
jak to tam kolem kláštera vypadá, takže se mějte a já du hledat
informace.
Renata responded: Předpověď počasí = Hava durumu :-D
Turecky se zachtělo
April 11 2011, 12:54 PM
Wifin je v Trabzonu spousta, ale nefungují, tak si píšu
zápisky jen tak do texťáku. Zatím mám čas věnovat se studiu místních
pamětihodností a jazyka. Studentka angličtiny, kterou jsem včera
potkal v dolmuşi, byla zřejmě na dlouho poslední bytost, se
kterou jsem si tu opravdu popovídal. Ani pán v hotelu, ani pán na
turistických informacích nebyli schopni rozšifrovat mé trochu
složitější dotazy jako například "jak se dostat k Agia Sofia".
Nezbývá než se naučit turecky.
Jeronýmovu příručku turecké konverzace jsem shledal jako
příliš těžkou a nezahoditelnou věc (na vandr je dobré brát si věci zahoditelné,
aby bylo možno odlehčit vzducholoď, takže ne půjčené), a tak jsem si
tuto příručku nevzal.
Turečtina ale tady ve východním Turecku bude
důležitá, takže jsem se pustil do stuida luštěním náhodných
novin. Z dřívějška už vím, že turečtina je jazyk velmni pravidelný a v
zásadě suffixový, takže jsem začal hledáním a vypisováním suffixů. Je
to velmi zábavné, protože pomalu pronikám do struktury vět, aniž
bych vůbec tušil, co jednotlivá slova znamenají. Můj poslední pražský
turecký host mi také osvětlil základy turecké fonetiky, takže už
i chápu, že turecké přípony mají obvykle dva různé tvary
znamenající totéž, použité podle "šířky" samohlásek v kmeni slova.
Některé věci se ale luští snadno. Včerejší večerní hluk na
silnicích a v kavárnách mi v novinách osvětlila sportovní stránka. Zdejší
TrabzonSport se vítězstvím nad Galatasaray dostal na první místo v tabulce. Jediný gól dal Burák. Takže hurá, troubíme, řveme. Jak
obvyklé. Tuhle turečtinu se učit nemusím.
honzamac (Twitter) responded: Agia Sofia nerede? // Kde je
Hagia Sofia? Pěkné počtení, jako bych tam zrovna byl ...
Půlnoční nákup
April 11 2011, 2:16 PM
Tak tohle na Turecku miluju. Ano, i v Praze můžu jít kolem
půlnoci do Teska, ale neprodají mi tam litr ayranu, pálivé papriky, půlku
čerstvého bílého chleba a jedno právě uvařené vajíčko na tvrdo.Tady
v Trabzonu je to běžné, ostatně jako všude v Turecku. Pan prodavač
zrovna skládal jednomu zákazníkovi bagetu: do rozkrojeného
chleba porcoval rajčata, z paprik vyndaval pecky a zasypával to
krájeným peynirem. Mě odbavil přednostně, abych nemusel čekat. Když jsem
odcházel, chodili už mu další zákazníci.
Ústup ze zmrzvandru do údolí Sumela
April 12 2011, 12:25 PM
Původní plán říkal, že se dopravím minibusem do Maçka a pak
stopem ke klášteru
Sumela (40 km od Trabzonu), půjdu do lesa a přespím
někde v údolí pod převisem. Zní to dobrodružně, ale musel jsem to velmi
zjednodušit a vzdát. Napřed se mi povedlo najít přímý minibus ke
klášteru, takže proč to komplikovat stopováním. Bylo to fajn
rozhodnutí, protože děsně lilo (ač deštník už mám). V údolí za
Mačkou se déšť proměnil ve sněžení a minibus ani nedojel do cíle,
protože začal hrabat. V údolí pod klášterem je 30 čísel nového sněhu.
Společně s posádkou minibusu jsme našli cestu směhem, čajovnu i cedulku s
šipkou ke klášteru. Viditelnost nula, mlha a sněžení. Všichni se
děsili mých kraťasů a lehkých bot, ale podrážky mám skvěle
neklouzavé, takže jsem jim po zasněžené cestě do kopce docela utekl.
Nahoře klášter Sumela, běžně vandalsky zlikvidované fresky,
prostě klasický řecký klášter opuštěný během Atatürkovy osvobozovací
války, podobně jako skalní kostely v Kapadokii.
Začal jsem trochu mrznout a bivakovací plán vypadal
nepravděpodobně. Mám s sebou chybně letní výbavu a do spaní na sněhu si přeci jen
netroufnu. Kamarádi z minibusu mně navrhli, ať s nimi jedu
zpátky do Trabzonu a já s myšlenkou na všechno své mokré oblečení
samozřejmě vyměknul. Odpoledne jsme strávili nad tureckými specialitami v
hospůdce běžným mezinárodním tlacháním nad specifiky různých
jazyků a co kdo dělá. Andrew a Paul jsou vodnáři z Austálie, Isabella
zanícená právnička z Brazílie a Natália pohodová právnička z Argentiny.
Taky jsme dost pomlouvali Asii, protože nebylo, kdo by se jí
zastával. Na noc jsem teď zase zašel do nějakého ultralevného trabzonského
penzionu, nad hlavou mi vede odpadní trubka, která do šelestu
mých kláves mixuje audio ze zurčení splašků. Pohoda, hlavně že mi
uschne mikina.
Díly Turecka: Trabzon - okolí
Rize - Kackar, Kars, Ani -
Ararat, Van - podél
syrské hranice