Cesty Yuhůovy > Portugalsko > blog

Dlouhá chvíle na letišti

Vozejčky se dají použít na převážení Janys po vodorovných eskalátorech.

2 hodiny zpoždění

TAP Portugal nám po příchodu na Ruzyň oznámil zpoždění hodinu a půl, které postupně prodloužil na dvě hodiny. Jako kompenzace vyfasovaný voucher na 125 Kč tady na letištii stačí jen na hnusnou polévku a malou porci brambor s tuňákem. Už se těším na bacalhau a na galao. Terasa ruzyňské restaurace Praha je rozpálená.

Bacha na popelnice ve výtahu

Pokud při transportu popelnice výtahem v našem domě nedáte pozor, může to skončit katastrofálně. Názorný návod, jak se vyhnout nepříjemné situaci přimáčknutí na strop kabiny výtahu, přináší nálepka s varováním.

První výhled z okna

Bydlíme asi kilák od centra Lisabonu směrem na severozápad. Po ránu jsem si prvně prohlédnul byt a kouknul z okna. Koukáme kamsi do dvora na sever, je to celkem milý výhled.

Námi pronajatý byt má celkem šílenou dispozici. Velká dlouhá chodba, průchozí terasa, dvě koupelny, druhá terasa. Možná vzniknul přílepkovým způsobem, dostavěním terasy k hotovému bytu. Trochu se to podobá bytu, ve kterém jsem přebýval na návštěvě před čtyřmi lety v Portu. Také spousta místa pro chodby.

Příjemný denní režim nomádů

Normálně vstávám poslední, ale tady jsem zřejmě v dobré společnosti. Z noční pařby po barech jsme přišli ve tři, já šel spát hned, ale ostatní kecali ještě do půl sedmé.

Po takovém výkonu je samozřejmě lepší si přispat do půl jedné :-ú

Snídaňoběd v paštilérii

Dal jsem si své oblíbené galao, což je káva s horkým mlékem, k tomu rozinkového šneka. Servírka v pastilerii byla milá a dokonce uměla anglicky. Mám pocit, že za ty čtyři roky, co jsem tu nebyl, se úroveň znalosti angličtiny docela zvýšila Robo si dal zeleninový salát a ostatní nějaké zákusky.

Průzkum k tenisovým kurtům

Robo se potřeboval podívat, jak jsou otevřené tenisové kurty a vzal nás s sebou. Mělo to být za rohem. Nakonec z toho byla procházka na půl dne. Bloudili jsme v různých uličkách, nalezli ohnutý ukazatel i historický akvadukt. Tenisové kurzy nakonec stojí 35 euro na den pro jednoho a to se Robovi asi nevyplácí, i když je v ceně bazén.
 

Bouřlivá konverzace digitálních nomádů

Titulek je ironický pouze zdánlivě. Během procházky se rozvířily hezké debaty na téma regulace reklamy na spotřebitelské půjčky, selhání trhu, selhání státu a podobně. No prostě takové ty věci, které přejdou na přetřes, když dáte dohromady Daniela, Roba a další.

Fotografie zachycuje vzácnou situaci, kdy si vyměňujeme názory prostřednictvím sociálních sítí. U kávy v parku. Dobré to tu je.

 

Nejdůležitější údaje

Až v noci přijede David, všechno životně důležité bude mít hezky hned za dveřmi nachystané.

Tak už přijel

Vítáme nejúžasnějšího člena naší nomádské pospolitosti, Davida Grudla, v Lisabonu. (Ano, je to "ten" David Grudl.)

Pracovní den nomádů

 

Protože jsme se sem do Lisabonu nejeli jenom bavit, opíjet (někteří) a blogovat, usedli jsme dnes porůznu ke své práci. Připojení je zatím docela stabilní, a tak se nenudíme. Většina z nás dělá svou běžnou práci, Jarmila kupříkladu sleduje statistiky PPCéček (když zrovna nevaří snídani), já čtu a komentuju tickety na seznamáckém fulltextu a David... asi refektoruje kód.

Co tak různě děláme

Jarča nám třeba vždycky, když se potřebuje zbavit nějakého ovoce, nosí plné sklenice nakrájeného. Je úžasná. Uždibujeme a koukáme přitom z okna.

Máme samozřejmě rozbalené počítače a děláme si svou práci. Občas to moc nejde, protože se strhne debata na nějaké příliš záživné téma.

Náš byt měl původně příiš málo stolů, abychom se k nim všichni vešli s počítači. Robo několikrát psal a telefonoval majiteli, který nám byt pronajímá, aby přivezl víc stolů. Napřed přitáhli z Ikey nějaké mrňavé stolečky. Druhý den jsme je už ukecali na pořádnou velkou desku, takže se v šesti lidech už kolem jednoho stolu netísníme. Dokonce jsme na panu majiteli vyžebrali poličku na věci a stojan na ramínka. No... vyžebrali. Platíme mu, tak co.

Celkem zásadní problém jsme měli s wifinou. Jak je nás 8 lidí a každý má většinou 2 zařízení připojované na wifinu, začali jsme časem pociťovat problémy s nepřipojenými zařízeními, když nás bylo v bytě moc. Majitel samozřejmě neví, jak to opravit a co s tím. Už nás možná i má trochu plné zuby, pořád něco chceme a i ten internet umíme rozbít. Nakonec stačilo podívat se na http://192.168.0.1, vyzkoušet tovární heslo a zvětšit rozsah IP adres přidělovaných přes wifi (bylo jich tam jenom 10). Ještě že jsme z oboru.

Černoška u nádraží

Potkala nás s Danem, který se posléze vyjádřil: "pěkný tělo, obličej neurážel".

"Hello, sex?" pozdravila nás.

Fotku nemám.

Sraz couchsurfingu

Každou středu večer se v jednom baru kousek od řeky u nádraží scházejí lisabonští členové couchsurfungu. Couchsurfing je takový web, na kterém lidé nabízejí ubytování u sebe na gauči zdarma a jiní lidé jim na ten gauč jezdí. Já to docela používám. Druhá složka aktivity couchsurfingu je společenská, prostě se dělají akce a srazy.

Vyrazili jsme s Robem na jeden z takových srazů. A jako vždycky: povídá se, lidé se představují, povídají si většinou o tom, odkud jsou, kde byli a kam pojedou. U toho se vesele popíjí. Cenný na takových setkáních je zisk mnoha tipů: co navštívit, kam nechodit, koho potkat, jak kam jet a kam zajít na jídlo. Odpadnul jsem asi hodinu po půlnoci, když odešly nejhezčí holky, Robo dorazil asi hodinu po mně.

Nakonec jsme ale slavili novou verzi Nette: http://www.youtube.com/embed/6dW9focZFXw 

Cesty Yuhůovy: Turecko - Maroko - Indie - Portugalsko - Rozcestník a kontakt