Cesty Yuhůovy > Indie 2012 > Kottayam a domů

Ustavam festival v Kottayamu

Sedím u chrámu Thirunakkara a poslouchám vystoupení tradičních indických zpěváků. Mají tu náhodou festival a já mám štěstí, že jsem jel kolem.

Takhle ten chrám vypadal za dne zvenku:

Typický hinduistický chrám, mohu-li soudit. Moc hezké. Dokonce jsem v něm zblízka potkal posvátného slona, ale to je na jiný příběh.

Včerejší kočička

V Kóllamu, zvaném též Quilon nebo tak nějak, jsem si zase užil bezprostřední Indii. Kousek od pobřeží tam byly všude skládky. Na jedné z nich jsem viděl docela vyhublou kočičku. Moc dobře se tady nemá.

Kottájamská řeka

Zatím na mě Indie a její města působila hekticky. Ve městě je vždycky dopravní chaos (aspoň podle našich měřítek), prach, hluk a moc lidí. Přemýšlel jsem, že to asi musí být hodně frustrující život v takovém zmatku. Pak jsem zjistil, že spousta Indů bydlí v rezidenčních čtvrtích za městem. Aspoň v půlmiliónovém Kottájamu to tak chodí. Dostal jsem se sem úplně náhodou s řidičem rikšy, který si potřeboval jenom pro něco cestou skočit domů. Nakonec jsem se do téhle rezidenční čtvrti nechal znovu zavést i na noc do starého koloniálního domu. Ubytko stálo pár šupů a mělo to styl. Ráno jsem se vydal k téhle řece. Šine si to k moři velmi líně, je překvapivě čistá a ačkoli je dost velká, na žádné mé mapě nemá jméno. Tak jí říkám Kottájamská.

Psi běželi na kraby

Nadpis jako vystřižený z diktátu pro sedmou třídu se zrovna odehrál kolem mě. Sedím na břehu oceánu, vlastně ležím na pláži a nechávám utéct noc. Nad ránem odlétám domů a chtěl jsem strávit tu polovinu noci u moře.

Na pláž bouřícím příbojem vylézají nějací krabi. Zahrabávají se do písku. Když se zvednou na své nohy, vypadá to děsně srandovně, jak jimi kmitají. Vyfotit se to nedá, krabi se mě bojí a zalézají do svých pískových děr.

Přiběhla smečka psů, napřed čtyř, potom pěti. Když jsem na pláž asi v půl desáté večer přišel, bylo tu hodně lidí, hráli ještě ve světle lampy volejbal. Teď lidé odešli, vyšly rovníkové hvězdy, od moře stoupá slaná teplá mlha a přiběhli psi. Děsně je baví smáčet se v příboji, ocasy nahoře, běhají sem a tam a občas zaskočí kraba. Líbí se jim tu. Ostražitě mě obcházejí, a krabi bezprostředně kolem mě jsou tak v bezpečí. Za hoďku nebo dvě musím vstát a vydat se na letiště, letí mi to v půl páté. Po oceánu se mi tedy bude rozhodně stýskat.

Kočičky dne

V tržnici Connemara ve městě Triruvananpuram hlídají prodejnu kuřecího tři kočičky. Nedaří se jim tu špatně, ani kvůli mě nezvedly hlavy, i když jsem mlaskal.

Čtvrtá kočička hlídala obchod s hovězím (asi v něm nakupují muslimové nebo křesťané), ta ale nebyla tak fotogenická.

Cesty Yuhůovy: Turecko - Maroko - Indie - Portugalsko - Rozcestník a kontakt