Cesty Yuhůovy > Indie 2012 > Šrírangapatam, Mysore

 

Ptačí rezervace u Šrírangapatamu

Jako poslední zastávku celodenního výletu z Mysore do Šrírangapatamu jsme zvolili ptačí rezervaci. Fámy a turističtí průvodci říkaly, že by tu mohli žít krokodýli. Žijí tu, ale prý nejsou vidět. Jenom v zimě, ráno a ve čtvrtek. Užili jsme si tedy jenom ptáky a kalony, na fotce to jsou ty divné černé věci ve větvích.

Kromě fotek ze břehu se dá zajet na projížďku loďkou. Trvá deset minut a stojí pár šupů pro Indy, ale asi 120 Kč pro cizince. Dvojí ceny atrakcí -- jedny pro Indy a druhé pro cizince -- dělají z turistického hlediska z Indie relativně dražší zemi. Lepší fotky mám v opravdovém foťáku, tohle je bráno mobilem, aby se to dalo snadno blognout.

Skládka s pejskem

Ačkoli jsem byl, cestovav do jižní Indie, připraven na leccos, skládek je tu méně, než bych čekal. Spíš tu panuje obecný drobný nepořádek, který se ale spíše nekoncentruje.

Skládka výše uvedená vznikla vysypáním odpadků z jídelny, kde jsme chvíli předtím obědvali. Pán uklizeč, který sklízel nádobí ze stolu, pečlivě separoval nádobí, které se bude mýt, od odpadu přírodního původu. Palmové listy, zbytky omáček, kousky čapátí. Dají to pak asi prasátku, říkal jsem si. Ne, nedali to prasátku. Vysypali to rovnou u silnice. První přišel tenhle pejsek, evidentně dost vegetarián.

Gumbaz

Hrobka krále Tipua, jeho ženy a syna. Tipu vládl v 18. století. Byl to Muslim. Vedle hrobky, krásně výtvarně zpracované, stojí mešita. Volání muezzina mi na rozdíl od arabských zemí přišlo hezky melodické, přestože začínalo obligátním Alláh akbar. Do mešity jsme v rámci solidarity s Magdou nešli, protože ona by tam do té hlavní části s nejhezčími koberci stejně nesměla. Nebo jsme byli tak utahaní, že jsme raději seděli na rantlu hrobky a pozorovali děti, které se nechaly fotit?

Chrám v Šrírangapatamu

(Už to umím i napsat. Šrírangapatam. Šrírangapatam. Dobré, že?)

Chrám je první věc, kterou jsme ve Šrírangapatamu navštívili. Asi byla i nejlepší. Chrám je opět středověký a živý, to znamená, že do něj dodnes chodí hinduističtí věřící a kolem oltářů se "slouží". Občas je za některými dvířky ukrytý další skrytý oltář, na který se smí koukat malou dírkou, asi aby se nepolekal.

Palác v Mysore

Zítra jdeme do paláce ještě jednou, dneska jsme si k němu jenom z večera zajeli na vyfocení. Stihli jsme to akorát před rozsvícením žárovek, které na fotkách všechno rozmazávají.

Na nádvoří paláce v podvečer hrává hudba. Vojáci oblečení v khaki uniformách, dechovka s bubny.

Smlouvání po dodání díla

Protože se neradi dohadujeme s rikšáky (s řidiči rikš) o tom, kolik bude stát svezení, obracíme proti nim jejich běžný trik. Trik spočívá v tom, že se skupinka Evropanů naloží do rikši, odveze se do cíle a oznámí se jim pětinásobná cena. Evropan, protože je slušný a nerad smlouvá, zaplatí. Alternativou je právě domluvit si cenu předem. Což nás nebaví. Jeroným přišel s tím, že se jim při vystupování dá prostě pevná částka a hotovo. Třeba si řekneme, že to má stát třicet a dostanou třicet. Většinou se jim to nelíbí a oznamují dvojnásobnou až pětinásobnou částku, ale mají smůlu. Maximálně usmlouvají nějaké mince, třeba tři rupie nebo tak. Vypadají znechuceně, ale škodní nejsou. Jeroným tomu říká "smlouvání po dodání díla". Prý v tom má bohatou zkušenost z Čech, prý ze strany toho odřeného.

Tak jsme se vozili ve Šrírangapatamu mezi památkami. Koncem dne jsme se svezli společně s místním Indem, platil patnáct, my ve třech čtyřicet. Možná jsme je přeci jen maličko odírali.

Přejezd do čajové oblasti

Mezi Guladurem a Ooty začaly čajovníkové plantáže. Autobus stále stoupal do kopců. Trochu jsem pospával, protože busy tady jezdí pomalu, ale průjezd různými vegetačními pásmy mě probudily. Z opadavého suchého opadavého lesa na východní straně hor jsme přejeli do vlhkého východního stálezeleného, potom do hustšího eukalyptového, načež ještě výš začaly čajovníky.

Čaj se tady v Indii připravuje způsobem, který na první ochutnání mnohem více připomíná kakao. Hustý černý čaj se smíchá s teplým sladkým mlékem.

Dnes přejedeme vlakem ještě do města Coonoor, původně koloniálního městečka proslaveného pěstováním čaje.

 

Cesty Yuhůovy: Turecko - Maroko - Indie - Portugalsko - Rozcestník a kontakt