Cesty Yuhůovy > Indie 2012 > Hampi

Hampi

Hampi nebo též Hampí je jedna z těch lokalit, kde se dá strávit týden nebo víc a stále přitom objevovat něco nového. V případě Hampi se objevují zbytky obrovského středověkého města, ze kterého zůstala spousta chrámů, nenapuštěných bazénů a rozvalin. My bydlíme ve vesničce, které se říká Hampi bazaar. Nejzajímavější jsou v ní schody k řece.

U řeky se samozřejmě pere prádlo mlácením o kamení.

Nebudu předstírat, že vím, jak se jednotlivé budovy jmenují. Ono se to sicee sledovat dá, ale já to nesleduju. Postě se pohybuju lokalitou velkou jako kráva a fotím si, co se mi líbí.

Spousta úžasných míst bývaly bazény. Je možné, že i dnes ve vlhčích obdobích se bazény plní vodou. V době provozu se plnily buďto systémem akvaduktů, nebo ze studen.

Krišnův chrám.

Kamenné reliéfy se zvířátky se tu vyskytují v obrovském počtu. Kámen je žula

Cisterna, v mapách označovaná jako tank, vystavěná z malých kvádrů prachovce.

Osmihranná cisterna. Hampi se ve středověku jmenovalo Vidžajanagar. Založeno 1336. Ve vrcholném období tu žilo půl miliónu lidí a jeho vládci ovládali podstatnou část Indie.

Banány

Ještě jsme banány neochutnali (cpeme se lepšími indickými dobrotami), ale kolem Hampi jsou banánové plantáže. Na marketu se prodává deset žlutých banánů za ekvivalent čtyř Kč. Takhle banány vypadají při sklizni, než se nechají uzrát.

Balení Indek

Všimnul jsem si za dva dny už třikrát, že když se tady mladé páry navzájem balí, tak chlapec kouká slečně udělat nějaké fotky. A ona mu k tomu hezky pózuje. Strašně rád fotím holky, které pózují někomu jinému než mně.

Celé to byla taková idilická scéna na břehu řeky. Kolem děti, rybáři, krávy a zapadající sluníčko. Do záběru se mi přimotal nějaký klučina sedící u vody, se slečnou v zákrytu.

První kočička

Jestli mě něco tady v Indii zatím překvapilo, tak relativně málo koček. Až si skoro říkám, co tady budu fotit? Ne že by tu kočky nebyly, ale jsou docela plaché, rychle zdrhající. A tak jako první kočička vyšla jedna velká reliéfní žulová středověká vytesaná.

Možná to ani není kočička, ale nechci si komplikovat své oblíbené téma.

Den na kolech

Po včerejším šťastném shledání se zbytkem výpravy padlo rozhodnutí strávit další den v Hampi na kolech. Půjčení tří bicyklů tu s množstevní slevou vyhází na sto rupií, takže asi 14 Kč na jedno kolo na den.

Kola to jsou samozřejmě univerzální šunty bez přehazovačky s divnými brzdami, ale jezdí to. K poznávání rozsáhlých chrámových a bazénových areálů Hampi je to ideální. Dokonce jsme se stihli i navzájem ztratit, tak rychle (respektive pomalu) někteří z nás jezdí.

K snídani čaj

Čaj si dávám u "stánku" na ulici. Není to vlastně stánek, je to vozík s několika nádobami na jídlo. Čaj je s mlékem sladký a kořeněný. Znám ho tak z českých čajoven, ale překvapilo mě, že tady je to ze všeho nejvíc jenom sladká obarvená voda. Ale chutná mi tak.

Kočička v Hampi

Vlastně jediná kočka, kterou jsme v Hampi pořádně viděli, bydlí na bazaru, jakési dlouhé návsi. Líbí se jí tu.

Cesty Yuhůovy: Turecko - Maroko - Indie - Portugalsko - Rozcestník a kontakt